Baňa Mayer měla původně jen jednu těžní věž, která byla pouze servisní pro Voznickou dědičnou štolu, kde se těžily rudy stříbra. Vyhloubena byla v roce 1805 pod názvem č.5. Později se jmenovala Rudolf. Současný název Mayer I nese od roku 1929. Její hloubka je 92 metrů. Současný vzhled má od roku 1928. Koncem 20.let 20.století sloužila k vytažení rudy a zpětnému spuštění zlatostříbrného koncentrátu z Dolnohodrušského závodu na podzemní trať, kudy vlak dovezl náklad až do Bánské Štiavnice k dolu František, který stál v blízkosti Štiavnické huty jež zpracovávala rudný koncentrát na konečný produkt zlata či stříbra. Koncem 50.let 20.století těžba skončila. Počátkem 80.let 20.století dochází k znovuoživení šachty z důvodu ražení nových odvodňovacích šachet a plánované nové těžbě. V roce 1978-1982 se razí jen 27 metrů od jámy Mayer I nová šachta Mayer II, jejíž hloubka je 115,5 m. Poté Mayer I utichá a stává se pouze záložní. Po revoluci v roce 1989 končí těžba na Mayer II a v roce 2008 je zasypaná do hloubky 10 m od povrchu. Posledním vlastníkem dolu byly Rudné bane š.p. Poté, co se staly šachty součástí UNESCO došlo k rozhodnutí přesunout majetek do správy obce Hodruša-Hámre a následnému vzniku technického Múzea. V současnosti je však důl veřejnosti uzavřen. Foceno v červnu 2019.
Spolupracuji s Metalshop.cz